9. 8. 2017

Hlášky, které mě štvou: Nemám rád, když lidi lžou.

Během ranního poslechu Ted talku jsem se doslechla, že psaní je dobrá terapie. Na veřejném blogu se mi moc nechce vylévat srdíčko s osobními věcmi, proto jsem se rozhodla upustit páru banálním problémem.

Jakože mentální úklid drobného problému, něčeho co vás drobně štve, když se s tím setkáte, ale flašky jakostního vína od vinaře kvůli tomu taky na stromech neporostou.  Takový poctivý problémek  třetího světa. 

A co mě teda (s prominutím) vždycky nasere? Když se někdo oduševněle rozpovídá o nenávisti ke lži a doplní to holedbáním o vlastní pravdomluvnosti.  Čím jsem starší, tím jsem smířlivější, proto se vždycky nadechnu a připomenu si, že žijeme v době sociální inkluze, kdy i osoby s nižší (informační) gramotností mají právo na lásku a přijetí. Taky mám mezery v dost věcech, že jo. 

On základní problém totiž spočívá už v tom, že pravda neexistuje. NENÍ. Fakt ne. Víte, jak se říká: Sto lidí, sto chutí? No a přesně tak to je s vnímáním událostí a skutečností. 

Uveďme si příklad. Třeba takové počasí. Určitě znáte někoho zimohřivého a někoho otužilého. Pokud se obou nezávisle na sobě zeptáte, jak je venku, s největší pravděpodobností se doslechnete dvě naprosto odlišné odpovědi. 

Ono to, co nazýváme pravdou je totiž jenom osobní pohled a vnímání konkrétní věci/zážitku na věc. Ten, s kým jste vám nutně nemusí lhát, jenom to má jinak. Mohl se narodit dřív, později, vyrůst jinde, mít jiné rodiče, vzdělání, školu, pohlaví... 

Co nás ale může zachránit jsou data. Prostě se koukneme na teploměr a ten ukazuje třeba 21°C. A ta jsou pak věrohodná podle toho, jestli se koukáme na teploměr přeměřený metrologickým úřadem a nebo na dvacet let starý šunt, co jste s rodinou koupili v devadesátých létech při náletech na polská tržiště. 

Představme si ale že pravda existuje a lidé nelžou. Svět totální upřímnosti. Ráno se nenamaluju, neumyju, nepoužiju antiperspirant a vůni. Proč? Ono totiž make upem tak trochu lžu o své podobě a věřte, že jste za to rádi. Stejně tak nevoním po kytičkách. To antiperspirant, vůně a prací prášek. 

Pak vyrazím na autobus. Na zastávce se mě zeptá sousedka, jak se mám. Místo společenské odpovědi ze sebe dostanu: Na hovno. Jak se asi tak můžu mít v pondělí v šest ráno?! 

Přijede autobus. Je mi docela fuk, jak se dneska řidič bude mít, takže ze sebe vycedím jako pozdrav: Ahoj, do Ostravy. 

Sedadlo, které by se mi nejvíce líbilo, je obsazené. Žijeme ale ve světě totální upřímnosti, proto dojdu k cestujícímu: Štve mě, že tady sedíte. Odejděte, abych si mohla sednout a pospávat. 
Spolusedícímu by s největší pravděpodobností bylo jedno, co chci dělat. A konflikt je na světě. Řekněme, ale že nakonec řeknu - hele já na to seru, jdu si sednou do zadu, protože nemám náladu se tu s vámi hádat. 

Jdu dozadu, protože čím víc vzadu, tím míň ožduchání. Je mi jedno, jestli osoba, která na sedadle sedí, takže se nezeptám, jestli můžu a prostě si sednu. 

Spolusedící chce ale sedět sám a tak se nejspíš doslechnu: Co sem ležeš, chci spát. Nejspíš odpovím: Mi je ale jedno, co chceš, já zase chci sedět a když už jsme u toho, víc by se mi líbilo místo kde sedíš. 

V tom ale zastaví autobus. Řidič vystoupí. Přestalo ho bavit řízení a protože jsme všichni upřímní, tak jde do trávy a dá si šlofíka. 

Ve svém fantasmagorickém scénáři bych mohla pokračovat až do večera. Popsat více stránek, než Jirásek nebo Tolkien nebo ta, co napsala Pottera. Ti, co ale dočetli až sem si určitě dokáží představit onu nenávratnou apokalypsu. 

Cílem mého dnešního povídání není ospravedlnit, to že někdo říká věci, tak aby se vám zalíbil a měl z nich užitek. Že vám neříká pravdu (své vnímání věci), je ale dobré si uvědodmit, že když někdy odpovíme neupřímně nebo naše slova nejsou čistá jak lilium, tak nemusí být špatně. Ono jak jsem zmínila to lhaní o vzhledu nalíčením a pachu navoněním/umytím, osobně bych si přála, aby více lidí lhalo, zvláště teď v létě. 

Pac a pusu.

Adéla

6. 8. 2017

Zapečené těstoviny se sýrem

Taky milujete sýry? Pak právě pro vás je dnešní recept ze sešitu s recepty, který jsem zdědila. Stačilo si jen s receptem lehce pohrát a vznikla zdravá krasojízda, která udělá radost všem, co milují léto, těstoviny a sýry a život! :-)






Zapečené těstoviny se sýrem
- vařila jsem jako obvykle od oka, proto je množství surovin orientační. Na sýru bych však nešetřila. Někdy více znamená lépe.

Suroviny na tři porce
210 g těstovin (použila jsem celozrnné špaldové)
100 g kuřecího masa (nejlepší má Léňa z Farma domů, fakt!)
0, 5 konzervy rajčat + čerstvé rajče
2 lžíce zakysané smetany
camembert a sýry podle libosti (použila jsem Nivu, Gran Moravii, Goudu a trochu Mozzarelly)
olivový olej
sůl, pepř (cayneský) a bylinky - ideálně bazalku, sušenou bazalku, oregano a sušené oregáno, fajn bude i tymián, rozmarýn - cokoli jižanského máte doma.


Postup:
Nejprve jsem si vymazala zapékací nádobu a do osolené vody dala vařit těstoviny.
Nakrájela jsem kuřecí maso na kousky a orestovala na olivovém oleji.
V čase restování masa jsem si opláchla prkýnko a nakrájela rajče.
Nakrájené rajče putovalo ke kuřecímu masu spolu s půlkonzervou rajčat. Konzervu jsem vypláchla troškou vody a rajčatovou vodu nalila k omáčce.
Omáčku jsem dochutila bylinkami, solí, česnekem, pepřem a nechala chviličku povařit.
Jakmile byly těstoviny skoro uvařené, vypla jsem je a nechala chvilku odstát.
Na hrubém struhadle jsem ustrouhala sýr kromě camembertu, který byl nakrájen na plátky.
Zapla jsem si troubu na 170°C funkce grill a horkovzduch.
Těstoviny jsem promíchala s hotovou omáčkou a zakysanou smetanou.
Do hrnce jsem vrstvila prvně těstoviny, pak sýr, těstoviny a sýr.
Pak už jen šup do trouby, dokud těstoviny nezezlátnou. :)

A aby se líp vařilo, doporučuju tuhle hudbu a decinku bílého sauvignonu :-)


1. 6. 2017

Špekáček nad ohněm

Žijeme v době, kdy jídelní lístek připomíná víc dílo básníka, než výběr jídla. V době, kdy správný gastroguru postuje na svůj blog jídla ze surovin, které jsou pro běžné holky z maloměsta nesehnatelné. Všechno je strááášně moc originální. Bez lepku, bio, vegan, eko.
Na staré dobré evergríny jako je patka chleba s máslem a solí, brambory s kyškou/podmáslím, domácí koláče jakoby se zapomnělo.
Když jsem si u Léni z ulice byla dneska pro její fajnové produkty, zavoněly mi špekáčky v tašce tak, že jsem o půl hodiny později žhavila na zahradě táborák a změnila plán na véču. A víte, co? Byla to delikatesa!!! Neuvěřitelný relax u konce týdne po nekonečné administrativě, sekání zahrady, domlouvání sekačce, před úklidem a barvením hlavy...
Jsem hluboce přesvědčena, že malé radosti jsou v životě potřeba. Stejně tak věřím, že si delikatesa jako je špekáček nad ohněm zaslouží své místo mezi recepty!




Špekáček nad ohněm

Suroviny
1 - 2 špekáčky na osobu, hořčice, (kvásková) houska


Postup
Noviny nebo papír pokrčíme. Naskládáme doprostřed ohniště a kolem dokola obestavíme klacíky nebo drobným dřívím. Ideálně krbovými zápalkami rozděláme oheň.
Jakmile se táborák rozhoří, přidáme větší dřevo.
V mezičase si najdeme rovný klacek. Ten zbavíme větviček a na jedné straně vytvoříme hrot. Pozor na pevnost, aby nám špekáček nespadl do ohně.
Špekáček nařežeme a připíchneme na připravený klacek.
Nad ohněm opékáme.
Před opečením napíchneme housku a chvilku ji rozpečeme nad ohněm.
Špekáček podáváme s hořčicí.




16. 5. 2017

Kuřecí steak zapečený s hermelenínem a šunkou

Je na čase si dupnout! Zastat se staré dobré klasiky. Je fajn improvizovat a zkoušet nové věci, to jo... Na druhou stranu bychom si měli hýčkat obyčejná jídla. Když se udělají dobře a z kvalitních surovin mohou být zdravá.  Navíc, takový teplý, grilovaný hermelín na šťavnaté flákotě...





Kuřecí steak zapečený s hermelínem a šunkou

Suroviny:
Kuřecí maso (doporučuju od Léňi u nás v ulici), hermelín (camembert), kvalitní šunka, sůl, pepř, máslo nebo jiný tuk

Postup:
Troubu jsem si rozehřála na 180°C funkce gril. Při manipulaci s troubou vycházejte z vlastní zkušenosti.
Připravila jsem si šunku a rozkrájela sýr. Kuřecí maso jsem pomalu rozřezávala tak, abych vytvořila plátek (možno naklepat).
Maso jsem nasolila, napepřila a opekla na rozpálené pánvi s trochou másla. 
Jakmile maso chytlo zlatavou barvu, obložila jsem maso šunkou a sýrem a šoupla na asi 15 minut pod gril. 
Jídlo jsem podávala se štouchanými brambory a salátem zakápnutým olivákem a balzamikem (citronem).





12. 5. 2017

Zajímavé obchody centra Ostravy

Tak jo. Pořád se mě někdo ptá, kde jsem to či ono sehnala. Máte to tu děcka. V deníčku a s obrázkem. Čtěte! :-) Schválně, které obchody považujete vy za zajímavé?

Italia in Ostrava


V obchůdku kousek od Staré radnice nakupuju např. olivový olej, konzervovaná rajčata... Zkrátka všechno, co je třeba k vaření italské kuchyně. Potraviny jsou dovezené z Itálie, cenově příjemné a chutné. Snad jedinou nevýhodou je pracovní doba. V obchůdku totiž mají otevřeno jen přes týden do 16:00
web:
http://www.italiainostrava.cz

Sklo porcelán Klára



Pokud chcete přivézt nějaký originální český dárek známým do ciziny, koupit si cibulákovou svíčku do svícnu (můj příklad) nebo sehnat nějaký tradiční český výrobek. Je tohle vaše místo. Nutno upozornit, že tady hrníček za dvacku jako v Ikea úplně neseženete..


MM Centrum
Potraviny, kterými projdete do další ulice vás učarují. Seženete tady snad všechno. Za sebe doporučuju Žervé a dalamánky. 


Vega zdravá výživa


Jakýkoli oříšek nebo sušené ovoce světa s velkou pravděpodobností seženete ve Vega. Mají i široký sortiment různých potřeb pro zdravožravce, ortorektiky, biomatky. Na své si přijde ale i obyčejný mlsoun. Jo a další plus! Když pěkně poprosíte, odváží vám oříšky do plátěného pytlíčku, který si přinesete. Takže - ZERO WASTE, Bejby!
PS: mají tam i tu zeleninu, co jsem přivezla z Brna


Káva a Čaj

Na ulici Nádražní je kromě zdravé výživy Vega, etnoshopů a dalších obchodů i obchůdek s čaji. Doporučuju tady aspon zabrousit. :-)


Chodura

Naproti Nové Karolíny si můžete pokupovat salámky typu Copa Parma, Švarcvaldská šunka za 18kč na 1oo g. Což je věru přátelská cena. 


Určitě jsem neobsáhla tisíc a jeden zajímavý obchod v Ostravě. Schválně! Máte nějaký oblíbený? Nebojte, pochlubte se!

Adéla


9. 5. 2017

Soukromá hodina s trenérkou

Na vánoce jsem místo lapačů prachu a na den žen místo kytičky dostala po hodině s osobní trenérkou Jankou Kolatkovou. Jako každá (ne)obyčejná holka z okresního města obvykle chodím na hromadná cvičení. Potřebovala jsem však opravit několik cviků a pochytat nějaké to moudro.

Vzhledem k poptávce po referencích na Janku a tomu, že mě vždycky zajímalo jaké to dát si hodinu s osobním trenérem, rozhodla jsem se svoje zkušenosti zaznamenat do internetového deníčku. 



Janka se mezi lokální trenérská esa rekrutovala ze zdravotnictví. Původně byla zdravotní sestřičkou. Na jejím přístupu jsou medicínské znalosti zlepšované neustálými školeními znát. Už během skupinových cvičení k vám přiběhne a fundovaně cvik opraví. 

Já jsem ale měla mít Janku a její know how jenom pro sebe. Po dlouhé době, mnohých strastech jsme konečně našly společný termín a sešly se.

Před samotným vybráním dárečků proběhla facebooková konverzace, kdy jsem se snažila poskytnout co nejvíce informací o svých aktivitách a stravování. 

Naše první setkání byla prošetřovací hodina. Janka si mě položila na zem, prohlédla zkrácenost a funkčnost svalů o nichž jsem ani netušila. Třeba jako sval, který se zapíná během kašle nebo smíchu a díky němu nás nebolí záda. 

Různě jsem lehala, různě jsem sedala, ukazovaly jsme si jednotlivé svaly, jejich zapojování a vysvětlovaly funkčnost, návaznost a zapojení. Janka neváhala a sama mi ukázala na sobě, kde jak svaly fungují. 

Ukázaly jsme si dřep. Ukázaly jsme si plank. Ukázaly jsme si klik. Po opraveném provedení jednotlivých cviků mě přešel smích. U dřepu najednou slušně táhl zadek, kliků jsem dala podstatně méně. 

Během cviků se projevila moje zkrácenost způsobená běháním a sezením u počítače. Ukázaly jsme si jednotlivé cviky na protahování a já dostala domácí úkol, poučení o potravinových doplňcích a jonťák na cestu. V závěru jsme si ještě vyfotily selfíčko na památku a do internetového deníčku, domluvily další schůzku. Odcházela jsem rozjuchaná a nadšená. 

Co mě na soukromém tréningu s Jankou bavilo?

1. Dokázala skvěle kombinovat odborné znalosti s názornou ukázkou.
2. Uměla odpovídat i na otázky kladené na základě různých výzkumů (děvče zná a ví).
3. Opravovala mě s něžnou starostlivostí a hecovala s vervou rozjařeného vikinga těšícího se na valhalu = skvěle se přizpůsobila situaci. 
4. Udělala mi z tréningu zážitek. 
5. Ještě jsem ani nezačala a už vím, že mám hodně dobrou službu v poměru cena/kvalita.

Za svůj dárek Silvě, Michalovi a Petrovi ♡ milion krát děkuji! Všem ostatním doporučuju vykašlat se na různé lymfodrenáže, botoxy, liposukce, placebo kosmetiku (...) a raději si sehnat podobně dobrou trenérku. 
Máte někoho, kdo pořád neúspěšně hubne? Vidíte, máte i super tip na dárek. A jestliže z vašeho rozpočtu nevyšetříte na soukromé hodiny, nebojte se o svůj dárek říct. :-) 

Stojí to za to. Na mou duši, na psí uši.


Adéla. 

2. 5. 2017

Tipy na výlet: Boskovice

Jednoho dne se počasí umoudří a vy budete mít volno. Ideální situace k výletu. Rozhodla jsem podělit o svá oblíbená místa v okolí Brna, kam jezdím za Petrem nebo Karviné, kde bydlím. 

Kousek za Brnem leží historické městečko Boskovice. Turisticky se vyřádíte v Židovské čtvrti, kterou projdete k zámku, kde se konají kulturní události a pak už je to jen malý kus cesty k hradu. Pokud se vám nebude chtít utrácet za vstup, stojí za to vyšlápnout kopeček už jen kvůli výhledu. 


Životní moudro mojí kamarádky Lenky hovoří jasně: Výlet se musí vyplatit. Jestli existuje nějaké město, kde dobře nakoupíte a pořídíte, jsou to právě Boskovice.

Na náměstí ve vrchní části před radnicí máte po levé i pravé ruce skvělé secondhandy, kde jsem si pořídila pár svých oblíbených kousků. Levnější je secondhand nalevo v podchodu. 

Jakmile se obtěžkáte stylovými úlovky, sejděte do půlky náměstí. U vchodu do židovské čtvrti nesmíte minout Kafírnu Dogvill, kde mají super kafe snad ze všech možných koutů světa. 

Kousek od Kafírny je další stěžejní bod a to Literární čajovna. V literární čajovně najdete všechno, co opravdový hipík nebo Ezo člověk potřebuje k životu. Na své si přijdou i milovníci čaje. Právě tady totiž kupuju většinu svých čajů. Závislost jsem si utvořila na Chakra Wellness, Čaj Císařů a Jasmine Lung Hao. 

Bohémovo srdce zaplesá o kousek blíže k zámku. Vinotéka v Židovské čtvrti kromě originální výzdoby nabízí i skvělé víno a nejlepší svařák. 

Odkazy na zmíněná místa:
Naučná stezka Židovskou čtvrtí 

Hrad Boskovice

Vinotéka

Kafírna

Literární čajovna


PS: Vytvořila jsem playlist svojí oblíbené hudby. Mrkněte :-)